Žijeme ve svÄ›tÄ› elektroniky. NeumÃte si již pÅ™edstavit život bez nÃ. Stala se naÅ¡Ã každodennà souÄástÃ. Elektronika je velmi Å¡iroký pojem. Každý z nás ji využÃvá v mnoha podobách.
NÄ›které využÃváme téměř vÅ¡ichni. Jsou to napÅ™Ãklad praÄky, lednice, mrazáky, mobilnà telefony, televize nebo tÅ™eba vysavaÄ Äi rychlovarná konvice.
DalÅ¡Ã pak dle naÅ¡ich potÅ™eb a ÄinnostÃ. DÄ›tské chůviÄky, kojenecké váhy, sterilizátory, Å¡icà stroje, digitálnà fotoaparáty, kamery nebo tÅ™eba sluchátka Äi reproduktory.
Ale Å™eknÄ›te mi, kdo v dneÅ¡nà dobÄ› doma má, Äi dokonce použÃvá gramofon?Â
Pár lidà se urÄitÄ› najde. SbÄ›ratelé a milovnÃci tohoto výjimeÄného kousku, ale jistÄ› to již nenà vÄ›c běžnÄ› použÃvaná.
A mně to přijde jako velká škoda.
Gramofon má své kouzlo, svůj šarm a šmrnc.
VÃte o nÄ›m nÄ›jaké konkrétnÄ›jÅ¡Ã informace kromÄ› toho, že sloužà k pÅ™ehrávánà gramofonových desek? Ne? Tak se je pojÄte dozvÄ›dÄ›t!
Gramofon byl ve své dobÄ› nejvýznamnÄ›jÅ¡Ã pÅ™ehrávaÄ zvukových záznamů.
U gramofonových desek jde o mechanický analogový záznam zvuku.Â
PÅ™edchůdce gramofonu byl takzvaný fonograf. Ten ale mÄ›l mnoho nedostatků a dá se Å™Ãci, že nebyl úplnÄ› promyÅ¡lený a jeho vývoj nedoÅ¡el do zdárného konce pro úspěšné fungovánÃ.
Zvuk u gramofonu vzniká mechanickým pÅ™enosem kmitů. Tyto kmity se zaznamenávajà v drážkách gramofonové desky. Jehla sleduje drážkový tvar a poté snÃmá kmity v takzvaném chvÄ›nÃ. To se pÅ™enášà na membránu. Membrána se rozkmitá a vydává zvuk.Â
A vÃte co je nejlepÅ¡Ã? PrávÄ› důvod, proÄ poslouchat hudbu na gramofonových deskách. Je to jednoduché. Specifický zvuk a dynamika! Pokud se totiž pÅ™i výrobÄ› postupovalo kvalitnÄ› a následnÄ› se desky správnÄ› skladujÃ, pak lze záznamy na nich uchovat v původnà kvalitÄ› minimálnÄ› stovky let! Žádné jiné medium toto nedokáže. Proto je pro mÄ› gramofon a jeho desky ta správná volba.