Milí lidé, co pro vás znamená krása? Já vím, že krása je pomíjivá a že každý člověk vnímá krásu, ale opravdu úplně jinak. Není tomu jinak také u mě. Já jako pubertální dítě jsem krásu vnímala tak, že člověk musí být opravdu hodně štíhlý, mít dlouhé blonďaté vlasy a modré oči, velké rty, a hlavně pleť bez pupínků a bez vrásek anebo nějaké vady. Nyní, když je mi pětatřicet let, tak jsem samozřejmě úplně změnila názor. Krása nespočívá jenom ve vzhledu, ale také samozřejmě o tom, co je uvnitř člověk, protože mi řekněte opravdu váš názor, co byste dělali, kdybyste třeba měli za manželku nějakou supermodelku?

Nebo supermodelka, který by byl úplně hloupý anebo by byl hodně agresivní, který by vás podváděl na každém kroku? Samozřejmě, že takového muže by opravdu žádná žena nechtěla, takže předpokládám, že tělesná krása není jenom o tom, jak člověk vypadá a proč by měl být nádherný. Já sama jsem vždycky dbala na to, abych spíše já sama byla taková příjemná a aby moje děti byly také příjemné a slušně vychované. Tohle pro mě bylo velice důležité a jsem velice ráda, že se mi tohle splnilo. Dětem jsem dávala stále do vínku, ať nehledí jenom na vnější krásu, ale také na vnitřní krásu.

Samozřejmě, že pokud chtějí nějakou hračku anebo knihu, ať klidně koukají na vnější. Krásu, a to platí i u oblečení. Je přeci logické, že člověk bude nosit takové oblečení, které se mu líbí a které považuje za krásné. Myslím si, že na tomhle není vůbec nic špatného. A k tomuhle se řadím i já a klidně bych se pod to podepsala. Když se mi opravdu hodně líbí nějaké oblečení, tak si ho koupím. I kdyby bylo dražší, tak samozřejmě budu nosit raději další dražší nádherné oblečení, které se mi líbí, než abych nosila nějaké levné oblečení, které se mi nelíbí a necítila bych se v tom příjemně a skvěle. A jak vy vnímáte svět krásy a také například modelingu? Je to zajímavé a dnešní doba je už úplně jiná, než jaká byla v devadesátkách.